Daň z cukru – nová daň na sladké nápoje, sladkosti a další nezdravé jídlo

Výdaje za léčbu nemocí spojených s nadváhou a obezitou, se odhadují na 70 miliard korun za rok. I to je důvodem, proč se zvažuje zavedení nové daně z cukru (nová spotřební daň například u sladkých nápojů). Daň na slazené limonády už zavedlo přes 50 zemí na světě. V ČR se pouze nedávno zvýšila DPH na 21%.

Od začátku roku 2024, platí vládní konsolidační balíček, který zvýšil sazbu DPH pro nealkoholické nápoje z původních 15% na 21%. Zdržení se týkalo jak balené vody, tak i všech sladkých limonád nebo džusů.

Někteří odbornici na ekonomiku ale vládě doporučují, aby na sladké nápoje (nebo obecně i na další nezdravé potraviny) zavedla zvýšenou daň.

Očekává se, že pokud by byla zavedena daň na sladké limonády (nebo případně i jiné sladkosti či jídlo z fast food nebo jiné nezdravé potraviny), tak by se snížila jejich spotřeba, a díky tomu následně i výdaje ve zdravotnictví.

Daň na sladké nápoje, má zavedenou přes 50 zemí ve světě. V Evropě je to například Polsko, Norsko (jedna z prvních zemí, která zaváděla daň z cukru), Francie, Rumunsko, Dánsko a další.

Proč by se měla platit daň ze sladkých nápojů?

Argumenty pro daň na sladké nápoje jsou jednoduché. Pokud se u alkoholu nebo cigaret platí vysoká spotřební daň, kvůli tomu že konzumace alkoholu a cigaret následně znamená vysoké výdaje ve zdravotnictví, tak by měl stejný princip platit i na sladké limonády, jídlo z fast-food nebo další nezdravé potraviny.

Například jenom VZP za minulý rok zaplatila za léčbu spojenou se závislostí na alkoholu přibližně 1,5 miliardy korun. A to jsou výdaje spojené jenom se samotnou léčbou závislosti.

Náklady na léčbu různých zdravotních problémů, které jsou spojené s nadměrným pitím, jsou násobně vyšší. Mluví se o nižších desítkách miliard korun.

Podobné je to i s kouřením cigaret. Každý člověk ví, že kouření cigaret velmi výrazně zvyšuje riziko rakoviny. Odhady nákladů na léčbu nemocí spojených s kouřením, jsou okolo 40 miliard korun za rok.

S nadváhou a obezitou, je spojeno mnoho různých zdravotních problémů (někdy se dokonce mluví o závislosti na cukru a nezdravém jídle). Jejich léčba stojí každý rok až 70 miliard korun. Tedy zhruba to samé, co stojí léčba nemocí způsobených alkoholem a cigaretami.

Bylo by tedy fér, pokud by se stejný princip – vysoká spotřební daň – aplikovala i na sladké nápoje, sladkosti a další nezdravé potraviny.

Poznámka: Údaje o tom, kolik stojí léčba nemocí spojených s kouřením, s pitím alkoholu nebo s nadváhou, nejsou zcela přesné. Alkohol, cigarety nebo nadváha, nejsou obvykle jedinou příčinou nemoci. Takže není možné přesně říci, kolik by se ušetřilo, pokud by nikdo nekouřil nebo nepil alkohol a všichni měli naprosto ideální váhu. Statistická čísla jsou často dosti nepřesná.

60% lidí v ČR má nadváhu nebo obezitu

Česká republika, má jednu z nejtlustších populací v Evropě. Což není nijak lichotivý výsledek. Českým mužům, patří třetí místo v žebříčku obezity. Nejsme tedy první v Evropě, ale nemáme k tomu daleko.

Podle dostupných údajů, má 23% lidí obezitu. A dalších 35% lidí má nadváhu. To je minimálně 58% lidí, u kterých jsou zvýšená rizika vzniku různých nemocí, nebo i zkrácené délky života.

Daň na sladké nápoje už zavedlo přes 50 zemí

Daň na sladké nápoje, by přitom nebyla jenom nějaká česká specialita. Aktuálně je tato speciální daň zavedena už ve více než 50 zemích po celém světě.

Daň na sladké nápoje, mají od roku 2021 zvedenou například v Polsku (daň je zde nastavena podle množství cukru – čím vyšší obsah cukru, tím vyšší daň).

Existují i jednoznačné případové studie, že zavedení daně na sladké nápoje, prokazatelně snížilo jejich spotřebu (například v Mexiku byla zavedena daň ve výši cca 10%, která snažila prodej těchto nápojů o 7,6%).

Daň na sladké nápoje podle množství cukru

Pokud by se vláda rozhodla zavést daň na sladké nápoje, pak má více možností:

Paušální daň na všechny výrobky (například v Mexiku je to přirážka 1 peso na všechny sladké limonády)
Daň podle obsahu cukru (tak to má například Polsko, kde je několik pásem, podle obsahu cukru, cílem je motivovat výrobce, aby snižovali obsahu cukru v nápojích)
Případně i další možnost – podle objemu, kombinace více faktorů pro výpočet daně, apod.

Vyplatilo by se zavádět daň na sladké nápoje?

Zastánci této nové daně, pochopitelně budou tvrdit, že se to vyplatí. Jednoznačný výsledek, se ale nedá předem zaručit.

Daň na sladké nápoje, by mohla znamenat zvýšený příjem pro státní rozpočet (odhady se různí, záleželo by i na výši daně, ale mohlo by se jednat i několik miliard korun).

Současně by se ale velmi pravděpodobně snížil prodej sladkých nápojů – čímž by se snížil příjem z DPH (a nepřímo by to mohlo mít dopady i na další příjmy do státního rozpočtu)

Případný efekt snížených výdajů za zdravotní péči, by se projevil až ve velmi dlouhodobém horizontu a nedá se nijak vypočítat.

Se zavedením nové daně, s jejím výběrem, kontrolou a vším ostatním, by byla spojena řada nákladů – některé jednorázové, jiné pravidelné.

Velkým rizikem jsou pak přeshraniční nákupy. Už nyní řada lidí jezdí pro cigarety do Polska (odhaduje se, že díky nákupům cigaret v Polsku, přichází rozpočet ČR až o 4 miliardy korun). U sladkých nápojů by to mohlo být podobné – daň z cukru nemá například Německo nebo Slovensko.

Nová daň na všechny sladkosti a nezdravé jídlo

Některé odborníci doporučují nezavádět daň jenom na sladké nápoje, ale obecně na celou kategorii nezdravých potravin. Tedy i na různé sladkosti, jídlo ve fast food, nebo například i na uzeniny, slané mlsání a další nezdravé jídlo.

Je ale otázkou, co by se danilo a co ne. Na tom, co je vlastně zdravé a co nezdravé, se mnohdy neshodnou ani odborníci. Existují i názory, že vlastně ani žádné zdravé/nezdravé potraviny neexistuji – že je to jen otázky množství. Ono ve výsledku, se člověk může otrávit i čistou vodou (pokud jí vypije hodně naráz).