To, že by práce na DPP byla nějaká „ochrana před exekucí“, bohužel neplatí. Příjem z práce na DPP může exekutor „zabavit“ stejně, jaké jiné příjmy.
O tom, že exekutor může provádět srážky z platu nebo ze mzdy, když pracujete v zaměstnání a někde něco dlužíte, jste už určitě slyšeli. Pokud by vás ale zajímalo, jak je to s možností exekuce, pokud budete pracovat na dohodu o provedení práce (DPP), pak si to můžete sami spočítat v následující kalkulačce. Podíváme se i na vše co souvisí s DPP a jak je to s exekucí u takového zaměstnání?
Obecně platí, že exekuční srážky mohou být prováděny z mnoha různých příjmů. Ať už je to exekuce na plat, nebo třeba tak i exekuce na důchod. Exekuce může ale být i na podporu v nezaměstnanosti, na sociální dávky, na mateřskou, na rodičovský příspěvek, nebo třeba na nemocenské dávky.
Stejně tak, jako může exekuce postihnout různé druhy příjmů, může postihnout i různé formy pracovně právních vztahů. Exekuční srážky tak mohou probíhat, jak u výplaty z klasického pracovního poměru, tak i při práci na DPČ (dohoda o pracovní činnosti), nebo i při práci na DPP (dohoda o provedení práce).
V roce 2023, byla schválena novela zákoníku práce. Změna zákona, přinesla několik zásadních změn, které se budou týkat především práce na dohodu DPP a DPČ:
V novele zákoníku práce, jsou i další změny. Jedná se například o nové podmínky pro práci z domu (home-office), nebo nové podmínky, pro doručování dokumentů (týkalo by se i doručení výpovědi).
V roce 2023, představila vláda novou důchodovou reformu, daňovou reformu a několik úsporných opatření. Mezi změny, které budou platit od ledna 2024, patří i zpřísnění podmínek pro dohody.
Od roku 2024, se budou všechny dohody evidovat u ČSSZ. A při překročení určitého limitu (25% nebo 40% průměrné mzdy), bude vznikat povinnost platit pojištění.
Do kalkulačky zadávejte svoji čistou mzdu z DPP (nebo i jiný příjem, výpočet se u jednotlivých druhů příjmu nijak neliší).
I když má práce na DPP řadu výhod – třeba už jen to, že do 10 000 Kč se neplatí sociální a zdravotní pojištění, a i další výhody. To, že by práce na DPP byla nějaká „ochrana před exekucí“, bohužel neplatí. Příjem z práce na DPP může exekutor „zabavit“ stejně, jaké jiné příjmy.
Při exekuci na příjem z DPP tedy neplatí žádné zvláštní výjimky nebo jiná omezení. Srážky se provádí podle stejných pravidel, jako u jakéhokoliv jiného příjmu.
Jediným rozdílem u exekuce na DPP, oproti standardní výplatě, tak může být snad jen to, že dohody o provedení práce bývají uzavírány na nižší příjem. Může tak snadno nastat situace, kdy exekutor sice nařídí provádění srážek, ale výše příjmu z DPP bude natolik nízká (nižší než nezabavitelné minimum), že se reálně nic nestrhne.
Pokud je prováděna exekuce na plat (nebo jiný příjem), pak zůstává určitá část příjmu jako nezabavitelná částka. Ta se spočítá tak že:
Celkový součet výše uvedených částek představuje nezabavitelné minimum, které nemůže být exekucí nijak postiženo.
Podívejte se na další užitečné informace:
Pro další výpočet je rozhodující to, jaká je vaše čistá mzda. I když se u DPP do 10 000 Kč neplatí sociální a zdravotní pojištění, daně se platí i tak (15% srážková nebo zálohová daň). Nad 10 000 Kč se platí jak sociální, tak i zdravotní pojištění a daně.
Pro výpočet exekučních srážek tedy rozhoduje výše čisté mzdy. Od ní se odečte nezabavitelná částka. Pokud je zbytek vyšší než 28 586 Kč, pak vše co je nad, si „bere“ exekutor. Zbytek mzdy, nebo právě částka 28 586 Kč se rozdělí na třetiny. Podle toho, jestli se jedná o přednostní nebo nepřednostní pohledávku (viz: Co jsou přednostní a nepřednostní pohledávky?) pak zůstane jedna třetina nebo dvě třetiny, které se připočtou k základní nezabavitelné částce.
Máme zde zaměstnance, který pracuje pouze na DPP (nemá jiné příjmy). Jeho měsíční příjem v daném měsíci bude 10000 Kč. Zaměstnanec má exekuci z důvodu nepřednostní pohledávky. Nemá ani manželku, ani žádné děti:
Jiná situace by nastala, pokud by byl příjem z DPP vyšší. Pokud by měl někdo příjem z DPP ve výši například 20 000 Kč, pak se exekuční srážky počítají stejně, jako u běžné výplaty. U bezdětného zaměstnance, by z 20 tisíc (čistý příjem), zůstalo 17 569 Kč (na exekuci by strhlo 2 431 Kč).
Pokud má ale někdo příjem za zaměstnání, a současně si někde přivydělává formou nějaké brigády na DPP, pak se nezabavitelná částka zpravidla zohlední jen u jednoho zaměstnavatele (nebo se případně nezabavitelná částka rovnoměrně rozdělí mezi oba zaměstnavatele). Neznamená to tedy, že by se nezabavitelná částka započítala u obou příjmů (zaměstnavatelů), ale pouze u jednoho, nebo z části u obou.
Stejně tak, pokud by měl zaměstnanec uzavřeno více různých dohod u jednoho zaměstnavatele (nebo více zaměstnavatelů), tak že by u žádné z dohod nedosahoval ani příjmu ve výši nezabavitelné částky, tak se nejprve sečte celkový příjem, provede se výpočet srážek a ty se pak rovnoměrně rozdělí mezi jednotlivé dohody/zaměstnavatele. V případě pochybností je možné obrátit se na soud, který rozhodne o tom, jak a v jaké výši se mají provádět srážky.