U práce na dohodu o provedení práce (DPP), se při příjmu do 10 000 Kč, neplatí sociální a zdravotní pojištění. Jenom daň 15% (zálohová nebo srážková). DPP je výhodná, zvláště u brigády nebo krátkodobého přivýdělku. Má ale i svoje nevýhody – maximálně 300 hodin ročně, nemusí být nárok na nemocenskou, dovolenou, podporu v nezaměstnanosti apod.
Dohoda o provedení práce (DPP), je velmi oblíbenou formou přivýdělku nebo nějaké krátkodobější brigády. Je zde ale limit 300 hodin za rok.
Pokud máte u DPP příjem do 10 000 Kč, tak se neplatí sociální a zdravotní pojištění. Zaplatíte jenom daň 15%. Máte i možnost uplatnit daňovou slevu, takže nemusíte platit vůbec nic a vše je vaše čistá mzda.
Pokud ale máte příjem nad 10 tisíc korun, tak už se vám strhne sociální a zdravotní pojištění, a daň.
V této kalkulačce si můžete spočítat, kolik vám zůstanete jako čistá mzda, u práce na DPP v roce 2022. Od začátku roku 2022 se zvyšuje daňová sleva na poplatníka, nebo i minimální mzda. To může mít vliv i na výpočet výplaty u dohody o provedení práce.
Pro výpočet čisté mzdy u práce na DPP, zadejte svoji hrubou mzdu. Do 10 000 Kč se neplatí sociální a zdravotní pojištění. Jenom daň 15%. Máte i možnost, uplatnit různé daňové slevy (vždy ale jen u jednoho zaměstnavatele během jednoho kalendářního měsíce).
Při práci na dohodu o provedení práce, mohou nastat 2 různé situace, ohledně placení daní:
Srážková daň, se z DPP platí jen při příjmu do 10 000 Kč (včetně) a pokud nemáte podepsáno prohlášení poplatníka daně z příjmů (růžový papír). V takovém případě si nemůžete uplatnit daňovou slevu, při měsíčním výpočtu výplaty (až případně v daňovém přiznání za celý rok). Z hrubé mzdy se vám strhne daň 15% a tento příjem už nemusíte nikde dále vykazovat.
Můžete ho ale uvést v daňovém přiznání, a pokud si za rok takto vyděláte jen málo, tak se vám zaplacená srážková daň může vrátit.
Zálohová daň se týká příjmu nad 10 000 Kč, nebo situace, kdy máte u zaměstnavatele podepsáno prohlášení poplatníka daně z příjmů. Pak se vám může daňová sleva uplatnit i při měsíčním výpočtu výplaty. Prohlášení ale můžete mít podepsáno v daném kalendářním měsíci, jen u jednoho zaměstnavatele.
U DPP se sociální a zdravotní pojištění neplatí, při příjmu do 10 000 Kč měsíčně. Proto je dohoda o provedení práce tak oblíbená zvláště u studentů. Nebo i u jiných krátkodobých brigád. Kromě daně 15% (kterou navíc nemusíte platit, nebo která se vám může vrátit zpět), totiž neplatíte nic dalšího.
To má svoje výhody – vyšší okamžitý čistý příjem. Ale i nevýhody – zdravotní pojištění si případně musíte zaplatit sami, nevzniká vám nárok na nemocenskou, na podporu v nezaměstnanosti, ani se vám to nezapočítá, jako odpracovaná doba, pro nárok na důchod.
Sociální a zdravotní pojištění platíte, pokud příjem překročí 10 tisíc korun za měsíc (tj., od 10 001 Kč měsíčně). Pak se vám strhne běžné sociální (6,5%) a zdravotní (4,5%) pojištění.
U zdravotního pojištění, se vám navíc může strhnout doplatek do minimální částky. Pokud je práce na DPP vaše jediné zaměstnání a pokud za vás neplatí zdravotní pojištění stát (za studenty, za nezaměstnané, za osoby na rodičovské, za důchodce, za osoby v pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání, atd.).
Dohoda o provedení práce, je omezena počtem hodin. Za jeden kalendářní rok, můžete pro daného zaměstnavatele pracovat jen 300 hodin. Není ale omezena výše odměny (či hodinové mzdy).
V průběhu jednoho roku můžete pracovat formou dohody o provedení práce pro více různých zaměstnavatelů.
Pokud pro zaměstnavatele potřebujete pracovat častěji, a limit 300 hodin za rok by vám nestačil, pak je lepší zvolit formu dohody o pracovní činnosti (DPČ).
U práce na DPP, obvykle nebývá nárok na placenou neschopenku (nemocenskou). Neplatí to ale absolutně. Je důležité, zda vám na základě dohody o provedení práce, vzniká účast na nemocenském pojištění nebo ne.
Účast na nemocenském pojištění vzniká u DPP v měsíci, kdy máte příjem nad 10 000 Kč. V takovém případě za vás zaměstnavatel platí sociální pojištění, které v sobě zahrnuje i platbu nemocenského pojištění.
Nárok na nemocenskou, tak můžete mít v měsíci, kdy vám vznikla účast na nemocenském pojištění. Nebo i v měsíci, kdy sice nesplňujete podmínku minimálního příjmu. Ale tato podmínka byla splněna během předchozích 3 měsíců.
V takovém případě máte nárok na nemocenskou, tak jako i ostatní zaměstnanci. Platí to i pro nárok na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství).
Při práci na DPP, nevzniká nárok na dovolenou od zaměstnavatele. To samé platí i pro práci na dohodu o pracovní činnosti. Dovolenou zaručuje zákoník práce jenom zaměstnancům v pracovním nebo služebním poměru.
Není ale vyloučeno, abyste se na placené dovolené se zaměstnavatelem dohodli. Vzhledem k omezenému počtu hodin výkonu práce na DPP, se zde ale dovolená obvykle neřeší.
Obecně platí, že zaměstnavatel nemá žádnou povinnost poskytovat zaměstnancům stravenky. A to ani těm, kdo pro něj pracují na HPP. Zaměstnavatel má pouze povinnost, umožnit vám stravování na pracovišti. Nemá ale žádnou povinnost vám stravování zajistit, nebo na něj přispívat.
Záleží tedy na zaměstnavateli, jestli bude zaměstnancům dávat stravenky, nebo přispívat na provoz závodní jídelny nebo zda si zvolí stravenkový paušál.
Zaměstnavatel má také možnost dávat stravenky jen zaměstnancům na HPP, nebo i těm kdo pracují na dohodu DPP nebo DPČ. Je to čistě na jeho rozhodnutí, a tak se nedá mluvit o nějakém „nároku na stravenky“.
Zaměstnanci na dohodu o provedení práce, nemají za běžných podmínek nárok na ošetřovné (OČR). A to ani v případě, že by splňovali účast na nemocenském pojištění (a měli by nárok na nemocenskou).
Výjimkou je situace v průběhu epidemie COVID-19. Pokud dojde k uzavření školy, mateřské školky nebo podobného zařízení, pak mohou mít i zaměstnanci na DPP, nárok na krizové ošetřovné.
Během epidemie koronaviru, mohou mít lidé pracující na DPP nárok i na kompenzaci od státu. Pokud se dostanou do situace, že nemohou dále pracovat na dohodu, kvůli omezením spojeným s epidemií (které dopadají na jejich zaměstnavatele), pak mohou mít nárok na kompenzační bonus 500 Kč za jeden kalendářní den.