Nevyčerpaná dovolená na konci roku „nepropadne“, ale převádí se do dalšího roku (proplacení dovolené je možné jen při ukončení zaměstnání). Od 1. 1. 2024 budou mít nárok na dovolenou i dohodáři. O termínu čerpání dovolené, rozhoduje zaměstnavatel.
Na konci roku, může některým zaměstnancům zůstávat nevyčerpaná dovolená. V následujícím článku, se podíváme na to, jak je to s možností převedení dovolené do dalšího roku (jestli musí zaměstnavatel dovolit převedení dovolené nebo ne). Nebo jak je to s možností převedení dovolené k novému zaměstnavateli.
Najdete zde i kalkulačku pro výpočet nároku na dovolenou v roce 2024. Podmínky pro nárok a výpočet dovolené, se v roce 2024 nemění. Jde zde pouze jedna novinka – od 1. 1. 2024 budou mít nárok na placenou dovolenou i dohodáři (bude nárok na dovolenou u DPP a DPČ).
Nárok na dovolenou v zaměstnání vzniká, pokud jsou v kalendářním roce, odpracovány alespoň 4 týdny. Za každý odpracovaný týden (násobek týdenní pracovní doby), je nárok na 1/52 z celkové roční dovolené.
Pokud je v zaměstnání odpracováno alespoň 12 týdnů, pak se pro nárok na dovolenou může započítat i neschopenka (pracovní neschopnost), karanténa, nebo rodičovská dovolená. Maximálně ale 20 týdnů za rok.
Jiné doby, kdy zaměstnanec nepracuje (jako je čerpání řádné dovolené nebo mateřská dovolená), se pro nárok na dovolenou započítají v plném rozsahu.
Pro výpočet poměrné části dovolené v roce 2024, je nutné zadat počet odpracovaných týdnů, celkový nárok na dovolenou za rok (4, 5, 8 týdnů nebo jiná délka dovolené), týdenní pracovní dobu (40 hodin/týden, 38,5 hodiny/týden, 37,5 hodiny/ týden nebo jinou) a případný nárok na dodatkovou dovolenou.
Od začátku roku 2024, budou mít nárok na placenou dovolenou i ti, kdo pracují na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ):
Kalkulačka: Výpočet dovolené u dohody DPP a DPČ od roku 2024
Pokud před koncem roku nestíháte vyčerpat dovolenou, pak nemusíte mít strach. Nevyčerpaná dovolená vám nemůže propadnout.
Pokud není možné dovolenou čerpat z nějakých objektivních důvodů, pak se automaticky převádí do dalšího roku. O převedení dovolené není potřeba nějak speciálně žádat, dovolená se převádí „automaticky“.
Pro převedenou dovolenou, pak platí mírně odlišné podmínky (čerpá se přednostně, pokud není určen termín čerpání do 30. 6. 2024, tak si následně o termínu čerpání dovolené rozhoduje zaměstnanec sám – nepotřebuje souhlas zaměstnavatele).
Zaměstnavatel má ale povinnost (ukládá mu to přímo zákoník práce), aby u zaměstnanců zajistil čerpání dovolené do konce kalendářního roku.
Viz paragraf 218, odstavec 1, zákoník práce:
(1) Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
O termínu čerpání dovolené rozhoduje vždy zaměstnavatel. Má sice povinnost, aby přihlédnul k tomu, co si přeje zaměstnanec, konečné slovo, má ale šéf. Musí ale splnit zákonnou podmínku, že termín dovolené musí být oznámen nejméně 14 dní předem.
Zákoník práce připouští, aby byla část dovolené převedena do následujícího roku. Zde ale pozor na to, že to není povinnost zaměstnavatele.
Pokud zaměstnanec písemně požádá o převedení části dovolené (pouze ale to co je nad 4 týdny, resp., to co je nad 6 týdnů u pedagogických a akademických pracovníků), pak by to měl zaměstnavatel zohlednit.
Viz paragraf 218, odstavec 2, zákoník práce:
(2) S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku.
U zaměstnance může nastat řada objektivních důvodů, proč nemůže čerpat dovolenou do konce kalendářního roku. Může to být například pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená, nebo i další překážky na straně zaměstnance.
V těchto případech se dovolená převádí automaticky (není potřeba o nic žádat). V takovém případě by měl následně zaměstnavatel určit termín čerpání převedené dovolené nejpozději do 30. 6. 2024 (resp. po skončení překážky na straně zaměstnance).
V některých firmách je stanoveno, že zaměstnanci si mohou do dalšího roku převádět maximálně 5 dní dovolené (nebo případně nějaký jiný počet dní).
Jak vyplývá již z informací uvedených výše – zaměstnavatel by měl podle zákoníku práce zajistit čerpání dovolené do konce aktuálního kalendářního roku (pokud tomu nebrání nějaké vážné provozní důvody, nebo nějaké překážky na straně zaměstnance).
Převedení dovolené (i bez vážných provozních důvodů nebo překážek u zaměstnance) je možné, ale mělo by to být spíše výjimečně. A měla by se převádět pouze dovolená, která je nad rámec základních 4 týdnů (resp. nad 6 týdnů ve školství).
Zaměstnavatel má tedy právo, stanovit si interní pravidla pro čerpání a převádění dovolené. Pokud tato pravidla nejsou v rozporu s tím, co říká zákoník práce, pak se proti nim nedá protestovat.
Stále platí, že o termínu dovolené může rozhodnout zaměstnavatel (má právo nařídit čerpání dovolené, pokud to oznámí alespoň 14 dní předem).
Při ukončení zaměstnání, je nárok na proplacení dovolené (je to jediný případ, kdy může zaměstnavatel proplatit nevyčerpanou dovolenou).
Nebo je možné požadovat i převedení nevyčerpané dovolené k novému zaměstnavateli (do nové práce).
Nový zaměstnavatel, může zaměstnanci poskytnout i dovolenou, na kterou mu vznikl nárok u předchozího zaměstnavatele.
O tuto možnost, ale musí zaměstnanec požádat už ve „starém“ zaměstnání (nejpozději před skončením pracovního poměru). A je nutný souhlas i v nové firmě (zaměstnavatelé se pak mezi sebou „vyrovnají“ – dohodnou se na výši úhrady za náhradu mzdy nebo platu).